Jsou jedinečným úkazem dnešní doby. I ve 21. století mají tito lidé pořád své pevné místo. V pravém slova smyslu domov nemají, ale bezdomovci to rozhodně nejsou. Jejich místem pro život je totiž moře. Nic jiného, než skromné lodičky a primitivní rybářské vybavení totiž nepotřebují. Lidé kmene Bajau plují mezi stovkami ostrůvků kolem Filipín, Malajsie, Indonésie, Bornea. Jsou sice negramotní, ale číst ani psát nepotřebují. Jejich celé živobytí se pohybuje kolem lovu ryb. Někdy se na pár dnů usídlí na jednom z pobřeží, kde si postaví dřevěné chýše na vodě a zase plují dál. Vyhýbají se jim veškeré civilizační choroby a dožívají se vysokého věku.
Neznají svůj věk, neumí si představit prakticky žádný časový úsek, jsou nedotčení moderním světem. Za lidmi a hlavně dětmi kmene Bajau se vydal francouzský fotograf Réhahn, který z dobrodružné výpravy pořídil několik úchvatných fotografií.
Ke štěstí jim stačí loďka, moře a jednoduché bydlení na vodě.
Podle francouzského fotografa vyzařovala z dětí neuvěřitelně pozitivní atmosféra a vyrovnanost.
Skromní a šťastní.
Dětské radovánky? No kde jinde, než ve vodě.
U malých děti Bajau pravidelně dochází k protržení ušního bubínku. Právě kvůli potápění. Bez dechu vydrží několik minut až v hloubce dvaceti metrů.
Lidé kmenu jsou nejlepšími lovci ryb na světě.
Stříkání vodou po sobě patří ke každodenní dětské zábavě malých dětí.
Lovit umí i holýma rukama.
Ženy z kmene rodí právě na těchto chatkách postavených na pobřežích.
Na moři jsou naprosto závislí. Některé studie i tvrdí, že těla lidí z kmene Bajau jsou doslova závislé na mořské soli a dlouhodobý pobyt na pevnině by je mohl ohrozit na životě.
