Djatlova výprava. Tragická expedice obestřena strašidelnými záhadami nebyla dodnes objasněna

V lednu roku 1959 se rozhodla skupina deseti lidí přejít severní část Uralu v odlehlé části Ruska. Nedbali varování, že horský hřbet Pojasovyj kámen patří k životu nebezpečnému místu. Později bylo nalezeno devět mrtvých těl členů výpravy. Zemřeli za dosud nevysvětlitelných okolností. Jedná se tak o jednu z nejděsivějších událostí, které se v Rusku v minulém století odehrály.

Cestou měla expedice zdolat místo s hrůzostrašným názvem, Cholat Sajchal. Horu mrtvých. Právě tam bylo později záchranným týmem objeveno devět zubožených těl. Smrti musely předcházet hrůzné okolnosti.

Žádní amatéři, ale zkušení horští průvodci a lyžaři

Všichni členové výpravy byli zkušení lyžaři, horští průvodci a především absolventi, či studenti Uralského polytechnického institutu. Výprava, která měla být dlouhá 400 kilometrů, byla pouhým tréninkem na ostrou polární misi. První problém nastal 28. ledna, kdy musel výpravu ze zdravotních důvodů opustit Jurij Judin. To mu zřejmě zachránilo život. Druhého února pak zapsal šéf výpravy Djatlov do cestopisného itineráře zprávy o tom, že expedice rozložila stan, ve kterém se chutně navečeřela. To bylo naposled, co do deníčku něco přibylo. Kolem deváté večerní měli být připraveni ke spánku.

Ze stanu je vyhnala nepopsatelná hrůza

Potom nastal údajně ve stanu šílený zmatek a členové výpravy vyběhli polonazí a někteří neobutí ven do mrazu, který se pohyboval kolem 18 stupňů pod nulou. Vyhnalo je něco nadpřirozeně děsivého. O několik hodin později umřelo na podchlazení několik členů expedice. Jejich těla se našla několik set metrů pod hlavním stanem.

Mrtvolám chyběl jazyk i oči

Rustem Slobodin měl navíc osmnácticentimetrovou frakturu lebky a spoustu modřin po celém těle. Další mrtvoly měly vyřezaný jazyk, chyběly jim oči a měly zdevastované vnitřnosti. Lékař Boris Vozroždenij uvedl, že tyto zranění jim nemohla způsobit lidská síla. Oblečení, které se v místech hrůzné události našlo, vykazovalo vyšší známky radiace. Mrtvoly měly ke všemu zvláštní nahnědlou barvu.

Celá řada konspirací

Oficiální verze případu zní, že smrt způsobila nevysvětlitelná moc. Prostor tak samozřejmě nastává pro celou řadu konspiračních teorií. Několik svědků prý v inkriminovanou vidělo v okolí Hory mrtvých vznášející se ohnivé koule. Této variantě se však střízlivě uvažující záhadologové nepřiklánějí. Další, pravděpodobnější možností pak je lavina, která vyhnala horolezce ze stanu. Ta by jim však nezpůsobila tak devastující zranění, nebo nevyřízla jazyk. Jiní tragédii přičítají tajemnému horskému kmenu Mansi. Existuje taky možnost, že výpravu zmasakrovali uprchlí vězni z přilehlých gulagů. Jediným svědkem však navždy zůstane samotná Hora mrtvých, která však o hrůzném večeru na začátku února 1959 nepromluví.